Touha pomáhat psům mě provází celý život. Vlastního psa jsem si dlouho nemohla dovolit, a tak jsem hledala jiné cesty, jak být psům nablízku – dobrovolničila jsem, pomáhala v chovatelské stanici, venčila a hlídala psy sousedům. Už tehdy bylo jasné, že práce se psy pro mě nebude jen koníčkem, ale smyslem.​

​

První větší zkušeností byla roční dočasná péče o fenku Bellu. Bella byla silně reaktivní, reagovala agresivně na většinu podnětů. Právě ona mě ale naučila nejvíc – trpělivosti, pokoře a hlubokému porozumění psím emocím.

​

Díky Belle jsem pochopila, že žádný pes není „zlý“, ale pouze formovaný svou minulostí. Zformovalo se ve mně přesvědčení, které je dodnes pilířem celé organizace: 

Pes není problém, který je třeba vyřešit, ale bytost, která hledá své místo. Když si psa vezmeme do rodiny, přijímáme s ním i jeho příběh – radosti, strachy i nejistoty. Naší rolí je dát mu čas, bezpečí a trpělivé vedení, aby se mohl stát plnohodnotnou součástí domova.

Po Belle přišlo dobrovolnictví v jiné organizaci zaměřené na záchranu psů. Získala jsem zde důležité zkušenosti se záchranou, adopcemi i fungováním celé struktury. Zároveň jsem si začala stále víc uvědomovat, že bych jednou chtěla pomáhat jinak – systematičtěji, s důrazem na odpovědnost, kontinuitu péče a podporu adoptérů i po adopci.

​

Zásadním krokem byla adopce Lily - mojí současné fenky z Bosny. Právě tato zkušenost mě přivedla k intenzivní pomoci v zahraničí. Do Bosny osobně jezdím pomáhat už třetím rokem – s adopcemi, přímou záchranou i materiální podporou. Spolupráce, které zde postupně vznikaly, se staly základem organizace Psi bez hranic.

​

V organizaci působím jako dobrovolnice bez nároku na finanční odměnu. Mimo ni mám práci na plný úvazek a pomoc psům je pro mě osobní závazek.

​

Neustálé vzdělávání je pro mě nezbytné. Absolvovala jsem všechny lekce Psí univerzity od Pavla Bradáče, složila zkoušky z odchytového kurzu v Brně a také zkoušky pro převoz zvířat. Spoustu věcí ohledně výchovy jsem se také naučila od naší Verči z Hand for help projektu.

​

Jako zakladatelka a ředitelka se podílím na všech aspektech chodu organizace – od přímé záchrany psů, přes adopce a materiální sbírky, až po administrativu, účetnictví, marketing a strategický rozvoj.

​

Mým cílem je budovat organizaci, která bude pomáhat psům skutečně bez hranic a bez podmínek. Nezáleží na tom, odkud pes pochází, čím si prošel nebo jak je náročný – každý si zaslouží šanci.

​

Chci, aby Psi bez hranic byli dlouhodobou oporou nejen pro psy, ale i pro lidi – záchranáře, dobrovolníky i adoptéry. Organizací, která bude stát pevně, srdcem i zodpovědně.