Miriam a Ori

Příběh fenky Ori, která si svou novou rodinu získala navzdory všem původním představám o „ideálním“ pejskovi. Z nejisté a bázlivé fenky se postupně stala chytrá, mazlivá a aktivní parťačka, která dnes společně se svou rodinou objevuje svět i nové psí sporty.

Doma jsme už měli sheltii Ciri, ale já jsem toužila po druhém psovi. Mým vysněným plemenem byla border kolie. Nakonec jsme se ale po společné domluvě rozhodli dát šanci pejskovi z útulku. Zadání bylo jasné – malý pejsek do 10 kilogramů, který by se hodil k naší sheltii.

A pak jsem objevila Ori. Zadání splňovala dokonale… až na to, že měla 28 kilo a byla na horní hranici středního plemene. 😊

Všechno jsme tedy domluvili a jeli si pro Ori do Brna. Dodnes říkáme, že se k nám do rodiny doslova „proplížila“. Byla úplně ztracená a chvíli jí trvalo, než uvěřila, že ji opravdu chceme.

Dnes už na to vzpomínám s úsměvem – nedokázala se soustředit déle než minutu, bála se chodit do koupelny, neuměla chodit po schodech a dokonce ani nevěděla, jak jíst BARF. Nás jako rodinu ale přijala okamžitě a s Ciri si na sebe také rychle zvykly. Nové lidi už však přijímala mnohem opatrněji a byla dost nedůvěřivá.

Teď, po více než roce, spolu děláme agility, chodíme na výlety a trénujeme poslušnost.

Ori je zlatý pes, i když jí zůstalo jedno zakořeněné pravidlo – co je v bříšku, to už jí nikdo nevezme. A tak občas někde něco ukradne. Jinak je to ale obrovský mazel, neuvěřitelně chytrá a ochotná fenka, kterou bych za nic na světě nevyměnila.